Značka
|
Vegas de Santiago
|
Země původu
|
Costa Rica |
Tvar
|
Torpedo |
Délka
|
152.00 mm |
Průměr
|
21.00 mm |
Krycí list
|
Kostarika |
Vázací list
|
Kostarika |
Náplň
|
Kostarika |
Balení
|
Po 10, Po 20, Jiné |
Popis
|
Farmáři z Kostariky z oblasti Santiago de Puriscal pěstují tabák pro tyto jemné doutníky v úrodných oblastech sopečných pohoří ve výšce kolem 1100 m. Celý proces zpracování tabáku až po balení probíhá ručně, podle tradičních indiánských postupů. Sušení a fermentace tábákových listů probíhá minimálně 3 roky, čímž je dosaženo vynikajích chuťových vlastností. Po ubalení jsou doutníky uloženy na min. 3 měsíce ve velkém cedrovém humidoru a až poté distribuovány k zákazníkům. |
Dostupný v ČR
|
Ne |
Poznámky
|
|
Ø Zpracování
|
10 |
Ø Chuť
|
10 |
Ø Kvalita/cena
|
10 |
Ø Síla
|
5 |
Ø Doba hoření
|
90 min |
Průměrné hodnocení
|
10.0 |
Celkové hodnocení
|
10 |
Doba hoření
|
90 minut |
Síla
|
5 |
Chuť
|
10 |
Zpracování
|
10 |
Kvalita/cena
|
10 |
Již při rozbalení a shlédnutí "torpéda" z řady Puros jsem byl dost překvapen. Zpracování této cigáry je naprosto precizní a přímé srovnání v tomto snese opravdu jenom s Cohibou, nebo Trinidadem. Velmi pečlivě vybraný krycí list, důsledně zbavený žilek, konstatní barvy, vyhlazený jako stehýnko mladé milenky... Nádhera, umělecké dílo - fakt, bez přehánění.
Aroma samotného nezapáleného tabáku je příjemné, neutrálního typu, nevyzývavé, s porovnáním s kubánskými značkami je velmi slabé. Třeba cohiba, obzvláště vyjmutá z plechovky, kde si původní aroma v tom malém prostoru lépe zachová, svou intenzívní vůní okamžitě zaplní celý prostor kolem vás, či celý humidor. Tady ne, prostě nenápadný projev.
Ucvaknutí špičky pyramidy bez problémů, nikde nic neprasklo, nic se netřepilo. Zápálení jde nepatrně hůře - rychle chytil kraj, ale prostředku trvá delší dobu než se rozjede. Zapaluji výhradně plynovým "turbo" zapalovačem (do větru) nahříváním celé plochy a postupným rozfoukáváním, tedy ne stylem Arnold - s tím mám špatné zkušenosti, málokterý doutník toto ustojí, většinou se přepálí (přetáhne) a má potom nahořklou agresívnější chuť po celou dobu hoření - ale to může být subjektivní.
První tahy zatím neurčitá chuť, hned jde ovšem poznat, že půjde o klasiku - tedy neutrální tabákovou chuť, žádné krémy, smetany, sweety a podobné hnusy. Milovníci kuby hned zbystří.
Po ani necelém odkouřeném centimetru se velmi pozvolna rozvine základní aroma, které se později udržuje po celou dobu kouření v téměř nezměněné formě a pouze nabírá velmi pozvolně na intenzitě. Aroma by se dalo charakterizovat jako střední, převažují tóny čokolády a kakaa s podtóny kávy. Někde ve druhé polovině se k těmto tónům nenápadně přidají tóny cedrového dřeva. Vše probíhá velmi jemně, celkově je doutník jemné až střední chuti - což třeba mně velmi vyhovuje. Celý průběh rozvoje chutí je nesmírně sladěn. U kubánců bývá dost často přechod do druhé poloviny doutníku doprovázen výrazným akcentem aroma, některé druhy obzvláště ve velikostech corona mají i tendenci ke štípavosti. Snad jediná Cohiba a některé jemnější Montecrista např Open master se dají kouřit opravdu až do popálení prstů, ale u většiny budete s poslední třetinou už dost bojovat. Tady se nic takového neděje, koncert pokračuje až do finále. Kouř je po celou dobou velmi hustý, šedý. Hoření vynikající, asi jednou jsem po odklepnutí trochu připaloval, ale k úplnému vyhasnutí nedošlo. Popel je dost pevný, maximálně konzistentní a světlejší barvy, odklepával jsem asi třikrát. Celkově jsem doutník kouřil asi 1,5 hodiny a opravdu jsem si to užil.
Dovolím si takové malé chuťové začlenění s ostrovem svobody: Nejvíce mi skladba aroma připomínala doutníky Punch a možná nepatrně Bolivar, či Hoyo de Monterey, ovšem s tím rozdílem, jakoby jste z těchto vybraly ty nejlahodnější tóny a namíchaly je v asi 30% koncentraci. Kdo tyto značky někdy kouřil, určitě potvrdí, že se jedná o opravdu velmi silné doutníky, hlavně Bolivar, který je jinak dobrý, ale ta jeho síla zacloumá opravdu s každým.
Co je zde zajímavé a pro mně velmi příjemné a u kubánců často se vyskytující je absence takových jakoby čpavkových tónů až močoviny. To hlavně vnímají citlivější osoby, třeba ženy, nebo nekuřáci. Toto bývá někdy u doutníků vždy v poslední třetině, hlavně značka Partagas má tento neduh hodně výrazný.
K doutníku jsem popíjel vynikající pivo dalešice 11°, ale je na vkusu každého jednotlivého soudruha, co si dopřeje.
Nakonec tedy malé shrnutí:
Osobně už se teda těchto doutníků nezbavím. Jsem nadšen. Hlavně je zde opravdu šílený nepoměr mezi kvalitou zpracování, chutí a cenou. Jako, nejzprofanovanější doutník Cohiba je třeba chuťovým charakterem někde úplně jinde, nabízí jinou škálu chutí atd., ovšem rozhodně se nedá říct, že by cena za to odpovídala celkovému prožitku. Ten je tady u Vegas de Santiago za téměř desetinovou cenu naprosto srovnatelný. Zní to možná nadneseně až drze, ale stojím si po letech kouření za tím. Kubánské značky jsou bez diskuze to nejlepší, ale jsou taky jednoznačně nejdražší. Navíc kvalita zpracování je poměrná socialistické morálce na Kubě, takže za někdy opravdu nehorázné peníze nedostanete placenou kvalitu. Příklad: Jeden až dva doutníky naprosto katastrofálních Chose L. Piedra v ceně za toto jedno špičkové torpédo, považuji za výsměch Fidela kapitalistovi a urážku tohoto výrobce v Kostarice. Je to zase jenom o značce a pózérství. Osobně jsem s experimenty přestal už dávno, ale tohoto "úletu" opravdu nelituju, fakt špička. Vskutku a s nejčistším svědomím všem milovníkům doutníků velmi velmi doporučuji a dávám proto ve všech ohledech plný počet. Wehrner. |
Celkové hodnocení
|
— |
Doba hoření
|
— |
Síla
|
— |
Chuť
|
— |
Zpracování
|
— |
Kvalita/cena
|
— |
kde se da koupit, diky |
Chci napsat recenzi na tento doutník
|
|